Prosinec 2013

Probuď se, prosím

30. prosince 2013 v 11:37 | RyRy.x |  By_me!!!
Přání že můj svět bude takový jak si ho stavím se pomalu stává nemožným. Přeji si aby to nepřestalo. Nikdy. Aby se tvé činy stali tím čím byly. Aby tvé srdce bylo pro mě a aby jsi se probudil. Prosím, už je to dlouho. O nic jiného nežádám. Chci abys mě měl rád a aby z každého promarněného slova nevznikla hádka. Aby jsem byla to co tě baví. To co tvůj život dělá šťastným. Celý život věříme, s úsměvěm na tváří a přetvářkou...doufáme v lepší svět. Ve svět, ve kterém láska nikdy nezkončí. A zbytečnosti se stávají malými nedostatky. Maska na tváří. Chceš být lev a chceš být volný. Už mnohokrát jsem se spálila ohněm lásky, ale ne nikdy tak moc jako dnes. Jsem tak popálená. Všechno mě bolí a mé tělo nedokáže vstát. Chce jít dál, někam prýč. Odejít do neznáma kde ho už nikdo nespatří. A mé srdce? Puká, láme se, topí se v tekoucí lávě. Má se stát kamenem, pro lásku ve mě tak naivní? Nedokážu s tím žít. Chci odejít. Nechci ublížit ještě víc, vím že nesmím ale musím. V rozporu dvou stran chci odejít i přes to že mě budou někteří postrádat. Nevyčítej si to zlato. Děláš to správné, já svůj úkol splnila a teď musím odejít. Nedokážu s tím žít. S tím jak se ke mě chováš.

S výčitky každého nového dne mé černé svědomí slábne víc a víc. Nedokážu vstát a jít. Jako herec pod maskou své pocity skrývám a hraji že jsem jinná. Nech mě prosím odejít z tohoto světa. Vím že někde jinde mi bude líp. Naposledy mě do své náruči vem a nepouštěj mě. Slibuji že to všechno přestane.